Není šlechtic jako šlechtic

08.08.2020

"Sem som sa vždy chcel pozrieť!" vykřikl od volantu Ďuro a už prudce zatáčel do vesnice s milým názvem Holovousy. 

Nebyl to však zajímavý název, ke kterému se váže milá dobová historka, který Ďura inspiroval, ale zámek nad malebnou návsí s rybníkem. Jenže... Zavřená a zarostlá zámecká zahrada nevěštila možnou návštěvu místní historie... A přece k ní tak trošku došlo, díky komu? Ano, tušíte správně, díky místním lidem, kteří nám  s ochotou prozradili, jak se potají dostaneme do zámecké zahrady a navíc  přidali spoustu  zajímavostí o minulosti a současnosti opuštěného zámku. "Tajný" přístup do zahrady však až tak tajný pro mnoho lidí asi nebyl, protože se změnil na skládku odpadu... Jen mohutné, okrasné stromy připomínaly v této spustlé zahradě doby, kdy zámek zažíval své lepší časy... 

Nostalgickou náladu z této prohlídky jsme se rozhodli vylepšit ochutnávkou meruněk, které nás zlákaly z upoutávky na návsi, která nás zavedla pár metrů od zámku do šlechtitelského ústavu ovocnářského. No, když už tu nejsou šlechtici, tak se tu alespoň šlechtí... Po prostudování místního průvodce a historky o Holovousovi jsem již byla poučena, proč je tento kraj blahodárný pro pěstování ovoce a tak jsme se těšili na ochutnávku místních plodů.  Ani ta nám však nebyla dopřána, protože jsme se trefili do přestávky...

Chuť na meruňky a blížící se poledne nás inspirovaly k tomu, že uspokojíme pomalu se blížící hlad a vyhledáme místní pohostinství. Dali jsme na doporučení místního znalce a vydali se do motorestu v nedalekém Bílsku. 

Motorest, který podobně jako zámek v Holovousích pamatoval lepší časy, nám učaroval svojí lidskostí... Ráda si sedám tak, abych viděla na děj kolem sebe a pozorovala život. A tak jsem se zájmem pozorovala staršího pána - číšníka, který s klidem, pokorou a ochotou dokázal obsluhovat plnou zahrádku potulných i stálých hostů. Pro každého měl čas, dobré slovo, doporučení jídla a zároveň noblesu starého řemesla. A pokud opravdu platí, že "práce šlechtí", tak jsme se přece jen dočkali šlechtice. Jídlo jen potvrdilo správný výběr, domácí strava z poctivých surovin, porce jako "v české hospodě", prostě jedno velké mňam... Už by to chtělo jen tečku v podobě dobré kávy, ale tu už si dáme jinde...

Máte tipy nejen na krásná (i neznámá místa) pro naše potulky, ale i na lidi s velkým srdíčkem, na lidi zapálené pro svou činnost? Přispějte svým tipem k tvorbě Toulek za lidskostí a pošlete nám jej na adresu: juraj@thebestteam.sk Budeme vám vděční za tipy ze všech krajů naší malebné země...